<3

Ahojte🍓

Rok 2022 je úspěšně za námi a já mu tímhle článkem chci asi nějakým způsobem poděkovat. Rozhodně už nepatřím k těm lidem, co si dávají předsevzetí, ale mám pár věcí co chci na sobě změnit, ale na tom pracuji neustále. Možná tohle bude spíš takové menší shrnutí, co vše se mi událo a jak moc jsem vděčná, že každičký den bez ohledu na rok.

Do cestování jsem se vrhla jen tak lehce a neprocestovala všechna místa, které jsem měla na špičce svého seznamu, ale za to jsem viděla nádherné Miláno, kde jsem měla zatím ty nejlepší těstoviny a viděla Italy v tom nejlepším světle. Zavítala jsem i s bráchou do Říma a tam to bylo doslova kouzelné. Itálie vlastně bude vždy moje číslo jedna a aspoň každý rok se tam chci podívat. Byla jsem v Praze na koncertě s kamarádem na svém oblíbeném interpretovi a to Machine Gun Kelly. Úžasný zážitek a jeden z nejlepších momentů v roce 2022. Děkuji😊

<3

Stihla jsem se i přestěhovat na rodinný dům, kde mám pronajaté jakoby spodní patro a k tomu bydlení byl i pejsek o kterého se majitel domu starat nemohl, protože bydlí až v zahraničí. Takže vlastně po dobu bydlení patřil mně. Jmenoval se Rony a byl to ten nejlepší a nejvěrnější parťák jakého si člověk může přát. S Ronym už jsem se znala déle, protože jsem v tom bytě už kdysi bydlela. Bohužel dva dny před Vánoci umřel což mě roztrhalo na kousky, ale lepím je zase dohromady. Rony už byl starý a onemocněl. Každopádně se dožil moc krásného věku. Bylo mu sedmnáct let cca.❤️

Co se týče lásky, tak jsem štěstí měla i neměla. Ale poznala jsem jednu holku, která mi absolutně obrátila celý svět vzhůru nohama a myslím to v dobrým. Myslím, že mě měla opravdu ráda a snažila se mi ukázat všechny ty dobré stránky s důvody proč to s láskou nevzdávat. Měla se mnou trpělivost a v mnoha těžkých situací tu pro mě byla. Každému člověku na světě bych přála potkat takovou osobu. Každopádně díky ní jsem teď lepší člověk a za tohle nové já vděčím hlavně ji.

V jednom mezičase jsem pak někoho poznala a chvílí jsem si myslela, že by to mohl být ten pravý, ale občas je láska slepá. Byla jsem zamilovaná a fakt jsem cítila, že to tam je. Takový ten chvějivý pocit a motýlky v břiše. Je pro mně hodně těžké důvěřovat a proto si lásku a tyhle pocity občas nechám proklouznout schválně mezi prsty, protože si myslím, že nejsem hodna lásky. Je těžké si v dnešní době někoho najít, protože je opravdu snadné o toho člověka přijít. Každý se honí za něčím dokonalým a v momentě, kdy to přestane být dokonalé se člověk otočí a hledá někde jinde. 

Vlastně jsem poznala spoustu nových lidí, kteří se snaží chápat to jaká jsem a proč taková jsem. Na to jaký jsem introvert a jak moc nemám ráda společnost se mi poštěstilo ve výběru dobrých přátel a jsem ráda, že si je držím blízko. 

Poslední měsíce před koncem roku jsem se začala věnovat hlavně sobě a svému rozvoji. Vytvořila jsem si nádhernou nástěnku vizí, která mi stále připomíná proč jsem začala a proč se nevzdávat. Osobní rozvoj chce trpělivost. Začala jsem číst několik knih a sledovat videa na toto téma a můj život se kompletně otočil lepším směrem. Člověka někdy bolest, tak moc nakopne a vyhodí do vzduchu, že nakonec možná i bude děkovat lidem, kteří tu bolest způsobili. 

Priorita je, že jsem do nového roku vkročila se všemi členy své rodiny i když o jednoho čtyřnohého přítele méně. Pevně věřím, že mě teprve to pravé dobrodružství ještě čeká a mám toho hodně před sebou. Jsem vděčná za každý den a určitě všechno bude už jen lepší a lepší. To samé přeji i vám.🧘🏼‍♀️