Life or dream

Zdroj neznámý a vlastní úprava

 Den nevím kolikátý

Nečekaně jsme zase zavřeni doma. Věděla jsem nebo spíš všichni jsme aspoň tušili, že k tomu zase dojde. Snažím se všechen ten čas nějak využít například čtením knížek, cvičením, pečením dobrot a hlavně psaním článků. Ne všichni z nás jsou teda doma a proto těm, kteří musí pracovat i v takové situaci přeju hodně sil. 

Samozřejmě by se to letos neobešlo bez dýní. I když se u nás Halloween neslaví, tak já si tenhle americký svátek ráda oslavím. Filmy, spousta čokolády a vůně svíček, to je ono. Když jsem ještě dělala brigádu u taťky, tak jsme jezdili do Komárova (to je u Opavy) kde je taková krásná farmička a tam pravidelně jezdím každý rok pro dýně. 

Zahradní centrum Komárov

Pár Halloweenských filmíku :)

Ještě před tím než začal "lockdown" jsem byla na výletě. Prvně jsme šli na stezku v oblacích, ale bylo tam poměrně dost lidi na to jaká je situace, tak jsme se raději otočili a jeli kousek dál na Horní Bečvu, kde nikdo nebyl a užívali si chvilku klidu u vody. Bylo to fajn strávila jsem tam spoustu času, když jsem byla mála, protože tam můj děda měl penzion, teďka žije v Maďarsku. Jinak trávím většinu času doma, tak jak nám všem je to doporučeno, ale vyjít si na chvilku do přírody není nikdy špatný nápad. 

Horní Bečva

Momentálně pracuju na svém e-booku a hledám nějaké inspirace na Tumblru. Pokud chcete můžete můj Tumblr sledovat -> https://peaceformypeople.tumblr.com. Zatím ještě netuším, jak dlouho budu doma, tak dělám všechno proto, aby to nebylo zbytečné. Rozhodně dokážu strávit několik hodin u Netflixu, ale taky ráda tvořím a dělám něco pro své sny, zvlášť když mám teďka tolik času se na ně opravdu zaměřit. Pro více informací mě můžeš sledovat i na mém Instagramu! :) @cvernovakarin

Zdroj

 Zjistila jsem, že mám jeden velkej problém a to je důvěra. Po pár nezdařených situací nedokážu důvěřovat a strašně moc to ovlivňuje můj život, tak moc že přicházím o lidi, které mám ráda. Nikdy jsem nad tím, tak nepřemýšlela, ale teď čím víc nad tím přemýšlím, tak zjišťuju že ne vždy mám pravdu a občas si sama vytvářím doměnky, které potom vedou k tomuhle všemu a já se potom trápím vlastně sama kvůli sobě. 

Je to pár let zpátky, co jsem měla přítele a opravdu moc jsem ho milovala. Dávála jsem mu všechno, co jsem mohla, protože taková já jsem. Po nějaké době jsem zjistila, že si celou dobu za zády píše s jinou holkou, která o mě věděla. Zkoušela jsem se přes to přenést, ale moje důvěra je od té doby prostě v mínusu. Vím jaká je dnešní doba a vím, jaké je lehké se někomu zalíbit a ukrást mu milovaného člověka ze života. Pro některé lidi to zní možná stupidně, ale často mi píšou kluci, kteří svojí polovičku mají, třeba i těhotnou a pořád mají potřebu hledat něco víc. 

Celá tahle doba je smutná a já občas sním o tom, že by bylo fajn, kdyby jsem se narodila dřív. Většinou, když jsem si někoho opravdu pustila k tělu a udělala mu místo ve svém srdci jsem se dost zklamala, proto jsem občas raději jako skála a všechny emoce kolem vypustím ven. Někdy je lepší lásce nechat volnou cestu a do ničeho se zbytečně nenutit, pokud s vámi někdo má být, tak bude. Musím se přiznat, že tohle je snad poprvé, co za svojí éru opravdu pláču při psaní článku :D:(. 

Nepotřebuju někoho, kdo mě bude denně sdílet na sociálních sití. Potřebuju vedle sebe někoho, kdo bude mít s tímhle vším tpělivost a bude mě milovat, tak jako dokážu z celého srdce milovat já. Možná jsem naivní a možná toho chci moc, ale tohle jsem já.

Unsplash a vlastní úprava / Erik Mclean

Každého z nás dělá šťastného něco jiného. Mě dělájí šťastnou pejsci a někoho zase nové oblečení. Všichni jsme různí a zároveň jedineční. Je fajn si uvědomit maličkosti, které ve svém životě máme a věnovat jim aspoň trošku pozornosti, protože je dobré být vděčný i za to, že dýcháte a můžete svět vidět vlastníma očima.

Love yourself and be grateful

Milovat sám sebe je určitě základ. Dodnes si pamatuju na dny, kdy jsem sama sebe nesnášela. Nebyla jsem spokojená s tím, jak se chovám a jak celkově vypadám. Je důležité mít dobrý vztah sám se sebou, protože přece jenom spolu zůstanete do konce života. Naučila jsem se více vnímat, všimla jsem si nádherných detailů jako je třeba znaménko ve tvaru srdíčka, které mám na břichu. Vážím si například svých rukou díky, kterým můžu psát a dělat, co mně baví. Každé ráno se probouzím s pocitem, že jsem člověk, který se snaží dělat něco proto, aby se na něj nezapomnělo. A proto se ještě více miluju. Díky za maličkosti, velké věci a lidi, které ve svém životě mám. Bez toho by to nemělo smysl.