Já a mé nálady

Vždycky jsem měla nějakou představu o tom, jak jednou bude vypadat můj vysněný přítel. Nikdy nepřišel přímo ten můj vysněný, ale vždycky při...

Vždycky jsem měla nějakou představu o tom, jak jednou bude vypadat můj vysněný přítel. Nikdy nepřišel přímo ten můj vysněný, ale vždycky přišel ještě lepší než ten, kterého jsem si vysnila. Mít někoho po boku, člověka na kterého se můžete kdykoliv obrátit, je nejlepší pocit, ale ještě horší pocit je, když toho člověka ztrácíte nebo jste ho už ztratily. Potom všechny vaše naděje na toho pana dokonalého úplně zmizí a v hlavě máte jen ''všichni jsou stejní''. Vždycky se z toho člověk dostane, jen to trvá. Asi si procházím právě něčím podobným.

Cítím se nějak neúplně, když už nemám s kým usínat a ani se ráno s kým probouzet, ale tohle všechno jsou ty po-rozchodové nálady, přejde to časem. Jen mi to hrozně chybí a myšlenka na to, že budu s někým jiným je divná, protože si nějak nedovedu představit to seznamování, první přespávání a všechno znova, ale jak píšu chce to čas. Čeká mě teď stěhování, věřím, že všechno se nějak zlepší. Začnu hodně cestovat...fotit a myslet na lepší věci.


You Might Also Like

2 komentářů

  1. Tak to přeji hdoně štěstí a hlavu vzhůru! Bude zase dobře.

    OdpovědětVymazat

Like us on Facebook