Já a moje moudra.
22:49 |
| ZDROJ |
Nechci ať to vyzní nějak škaredě a určitě mě pár z vás za to odsoudí, ale nemám moc v lásce děti. I když jsem před Kristem byla taky dítě, tak jsem si k nim prostě nenašla cestu. Známí v mém věku rodí co to jde a já ráno nedokážu najít ani ponožky a když už je najdu nejsou ani stejné. Některé nacházím i pod polštářem, je to možné? Ano je. Nedokážu ani pomyslet na to, že bych jednou měla vychovávat dítě a porod? Haha. Mnohem snažší pro mě bude vychovat smečku vlků. Každopádně nechápu, jak si někdo ve dvaceti může udělat dítě. Samozřejmě je to každého věc, jen pro mě jako jednadvacetiletou je to nepochopitelné, protože já jsem ještě trošku dítě a mít ho teď na krku? To asi sbohem cestování a sny. Nejprve chci prožít a procestovat své vysněné místa, najít si vhodou kariéru a v ní růst, abych měla jak svou rodinu zabezpečit.
Pamatuju si, jak jsem před rokem seděla s kamarádkou na kávě a probíraly jsme život. Zjistily jsme, že jsme v té fázi, kdy se naši vrstevníci dělí do dvou skupin. Dlouze jsme debatovaly do jaké vlastně patříme my. A zjistila jsem, že jsme ty, které si pořídí 16 psů, 2 prasátka, 14 andulek a kebab.
Ani jednu z nás by nenapadlo, že by jsme se měli vdávat, protože přiznejme si, neumíme ani vstát tak aby se naše první jídlo dne dalo považovat za snídani, nebo brunch. Nedávno mi ta samá kamarádka říká, že se bude vdávat za Mildu. Milda je prý fajn i když vypadá, že ho každou chvílí odfoukne vítr. Samozřejmě mě zklamalo, že tak rychle přestoupila na temnou stranu síly. Hlavně Milda a moje kamarádkou jsou spolu....(chvílě napětí) 7 měsíců. Tady se už dostáváme k jádru věci, dokážete si to představit po 7 měsících? Že to je ten on mého srdce žampion?
Znáte toho člověka vůbec? Protože je vědecky podloženo (ženskými časopisy), že člověka poznáte opravdu až po roce vztahu. Takže až po roce zjistíte, že ten člověk, co jste si ho vzali a mysleli si o něm, že je ten pravý vám lhal v tom, že nesnídá acai bowl, ale prostě cini minis z hrnku s teplým mlíkem. Potom zjistíte, že strká staré ponožky pod polštář, aby rychleji usnul, protože ho pach jeho ponožek uspává (upadá do bezvědomí).
A slyšeli jste o rozvodu? Musí se s tím k soudu a tam udat důvod rozvodu. Co řeknete, že to není ten pravý, protože jí teplé cereálie?
Co tím chci říct..Užívejte si života a nekomplikujte si ho rozvodama, vyrovnáváním majetku, jenom proto, že nesnesete pocit, že vedle vás spí člověk se smradlavýma ponožkama pod polštářem.
Berte tenhle článek prosím i s trochou humoru. Pusťte si Sex ve městě a žijte.
S láskou,
Karin
9 komentářů
Je mi taky 21.Nez jsem si našla momentálniho přítele, děti jsem taky neměla moc v lásce. Ale ono se to v tom vztahu časem i docela změní a u mě se tomu tak stalo, děti teď miluju(až na vyjimky) a asi bych se ani nebránila vlastnímu. :) S pritelem jsme pres dva roky, vždycky vtipkuju, kdy už se treba zasnoubime, ale popravdě stavbu moc řešit ještě nechci. Sice uz bydlime sami v byte, ale já ještě studuju. :) Takze na jednu stranu te chápu, na druhou zase ne. :D
OdpovědětVymazatSvatbu*
VymazatJasně chápu, hlavně všichni máme jiné priority. Já to mám prostě takhle a třeba se to někdy změní, jen momentálně jsem v té fázi, kdy ještě stále dospívám a moje hlave je v oblacích. Jsem ještě mladá a nejsem připravená na tyto závazky :) Mám skvělého přítele, který mě podporuje v mých snech a to mi stačí.
VymazatTakže ať se ti daří, jak už v osobním životě tak i v tom blogerském! :)
Já jsem vždycky byla ta, co říkala, že se nikdy nevdá a nikdy nechce děti, ale po dvacítce se to nějak zlomilo a kdyby se mě někdo zeptal, jestli si ho vezmu, tak bez váhání řeknu ano :D Což sní trošku šíleně vzhledem k tomu, že nemám ani přítele, ale na druhou stranu já prostě vím, že kdybych potkala toho pravého, tak to poznám :) Každopádně tohle jsou pořád úvahy z říše snů a teď mám úplně jiné starosti, ale myslím si, že je úplně v pořádku, když se někdo v našem věk už vdává a plánuje rodinu a někdo jiný si chce nejdřív za svoboda plnit sny :)
OdpovědětVymazatAnother Dominika
A to já jsem ještě, tak dva roky zpátky snila o pohádkové svatbě a krásných dětech, ale všechno se nějak změnilo a já změnila i postoj k tomuto stylu života. A chápu tě, hlavně každý jsme v něčem odlišní, a pokud si chce někdo založit rodinu ve dvaceti, je to jeho věc a jeho volba, já jsem jen poukázala na to, že se najdou lidi, kteří se právě kvůli těmto nerozvážnostem spálily a že je dobré občas nespěchat :)
VymazatSkvělý článek :D Jen tak dal :) Sex ve městě miluji a vyrůstala jsem na něm :D
OdpovědětVymazatLITTLE THINGS FOR EM
Děkuju!♥Sex ve městě je můj nejmilejší seriál, také jsem na něm vyrůstala!:)♥
VymazatKonečně mám zase po dlouhé době pocit, že je někdo na stejné vlně jako já. Přítele mám skoro 4 roky a nezměnilo se to ani během vztahu. Děti nechci, svatbu taky ne. A tvrdím to už minimálně od svých 10 let, kdy mi mé okolí říkalo, že se to určitě během let změní. Nezměnilo. Svatba je v mých očích pouze zbytečné papírování... Ovšem je důležité, aby oba partneři měli na tyto věci stejné názory. Rádi cestujeme a užíváme si života po svém, tak proč něco měnit?
OdpovědětVymazatElle about everything
Jsem ráda, že to někdo chápe a je právě na stejné vlně. Přesně nějak podobně to mám i já. Mám přítele teprve skoro rok, máme opravdu krásný vztah, takže naštěstí se nemusíme bavit o svatbě a nedej bože o dětech. A jak říkáš, svatba je zbytečné papírování a přesně tak i s těmi názory.
VymazatMoc děkuju za tvůj komentář. Měj se krásně:)