11:34
Happier
11:34ZDROJ Víte...v poslední době mi přijde, že je vše, jak má být. Cítím se šťastná a dělám vše proto, aby ten pocit trval co nejdéle. Za...
ZDROJ |
Jsem teď mnohem kreativnější, občas jsou dny, kdy prostě jen tak ležím v posteli, sjíždím si vtipné videa na Youtube a snažím se tím nějak zabavit. Ale teď jsou tu více ty dny, kdy spíš píšu, chodím na procházky a dělám něco proto, abych měla sama ze sebe lepší pocit. Mám skvělého přítele za kterého jsem fakt vděčná, tak mám pocit, že mi nic nechybí. Nepočítám samozřejmě to, že bych si hrozně přála pejska a ten mi v mém životě opravdu moc chybí, ale věřím, že si můj přítel tenhle článek přečte a brzy mě překvapí.
Taky máte tyhle dny? Kdy víte, že tu nejste zbytečně a váš život má nějaký smysl i když ho třeba ještě nevidíte. Samozřejmě jsou v mém životě i dny, kdy mám chuť jet autem hodně daleko a už se nikdy nevrátit, ale rychle to odezní, protože s mými zkušenosti bych dojela leda na místa, kde by mě všichni našli.
V mém mobilu jsou teď jen samé pozitivní písničky. Dokonce by jste tam našli i nejznámější mantru tibetského buddhismu. Jenom vím, že hudba dokáže opravdu silně ovlivnit myšlenky i pocity a proto jsem se rozhodla pro radikální změnu a pár smutných písniček jsem smazala, možná jedno album, ale i to je pokrok.
A má kniha? Už pár měsíců jsem nic nenapsala. Bylo toho opravdu hodně, ale mám pár skvělých nápadů, jak knihu zpestřit, tak aspoň to. Rozhodla jsem se dokonce začít chodit na kurz tvůrčího psaní, hlavně mi to pomůže a třeba se taky odnaučím opakovat slova, už mi to vadí.
ZDROJ |
Taky jsem začala opravdu cvičit jógu, ale nikomu jsem se s tím nepochlubila, protože nechci, aby mi říkali, jak to dělám špatně i když jsem paličatě přesvědčená o opaku. Je to opravdové uvolnění a já se potom cítím jako lepší člověk. Taky medituju, což mi moc nejde, protože nikdy nemám úplný klid, ale snad se někdy dostanu do Nirvány.
Moje kulinářské dovednosti se taky celkem rozrůstají. A začíná mě to hodně bavit. Nejvíc miluju italské jídla, takže mou nehynoucí klasikou jsou špagety. Nepohrdnu ani italskými polévkami. S rodiči jsme pravidelně každý rok jezdily do Itálie a měla jsem možnosti zkusit opravdu hodně jídel, ale nikdy jsem neměla mušle, lituju toho dodnes. Naštěstí to určitě nebyl můj poslední výlet k moři, takže to časem napravím.